Hračička, snílek a tak trochu blázen. Všechna tyto přízviska si za svou dlouholetou kariéru vysloužil Peter Jackson od kolegů i filmových kritiků. A i když se do paměti široké veřejnosti vryl až natočením jedné z nejdůležitějších filmových trilogií všech dob, Pána prstenů, neobyčejným tvůrcem byl už od svých prvopočátků.
První krůčky
Jackson se narodil na Novém Zélandu v malém městečku jménem Pukerua Bay a už od dětských let byl fascinován filmem. Především láskou ke speciálním efektům se začala pomalu budovat jeho pozdější persóna technického perfekcionisty. Po zhlédnutí původní, již tehdy téměř čtyřicet let staré verze King Konga se do filmu zamiloval natolik, že se pokusil celý film přetočit za pomocí stop-motion animace. Kromě trikových spektáklů byl Jackson i velkým fanouškem hororového žánru, který se nakonec stal jeho vstupenkou do filmového světa.
Už v šestnácti opustil Jackson střední školu a začal pracovat v místních novinách. To ho ale nikterak neoslabilo v jeho produktivitě. S kamarády totiž o víkendech točil svůj první celovečerní film s názvem Bad Taste – Vesmírní kanibalové. Z Bad Taste se vyklubala oslava Jacksonova zvrhlého smyslu pro humor v kombinaci s jeho bujnou režijní fantazií. Úspěch filmu byl takový, že když se Bad Taste objevilo na trhu filmového festivalu v Cannes, tak se okamžitě prodala distribuční práva do více než dvaceti zemí. Rozhodně ne špatný výsledek na film, ke kterému tvořil masky Jackson u matky v kuchyni a jehož herci nedostali povětšinou vůbec zaplaceno. Co je však nejdůležitější, úspěch Bad Taste dodal Jacksonovi energii a finance, aby mohl okamžitě rozjet svůj další filmový projekt.
Sekačka, duchové a cesta k prstenu
Jedním z mnoha režijních snů Petera Jacksona bylo natočit si svůj vlastní zombie horror. Tento nápad dostal po zhlédnutí legendárního Romerova horroru Noc oživlých mrtvol. Prostor se mu naskytl po natočení rozkošně brutálního druhého filmu Meet the Feebles, kdy už jeho nově založená produkční společnost (WingNut Films) stála na vlastních nohou. Výsledkem je fanoušky dodnes adorovaný a nesmírně populární splatter Braindead – Živí mrtví. Bezpochyby jeden z nejbrutálnějších filmů všech dob se ale podobně jako předchozí Jacksonovi snímky vyznačuje především svým důrazem na absurdní humor. S Braindead se váže i historka, která asi nejlépe charakterizuje Jacksona jako velkého zapálence a hračičku. Po poslední klapce Braindead mu zbylo ještě zhruba padesát tisíc dolarů z rozpočtu, a tak jednoduše připsal do filmu další scénu a ihned se vrhl do jejího plánování. Jen tak pro radost.
Po Braindead se pomalu začalo proměňovat Jacksonovo postavení z „toho divného chlápka, co točí krváky“ na velmi respektovaného filmového umělce. Tuto proměnu započal natočením kriminálního dramatu Nebeská stvoření, kde se inspiroval skutečným případem vraždy na Novém Zélandu. Se svojí manželkou Fran Walsh napsal scénář, za který si oba posléze vysloužili Oscarovou nominaci. Úplné komercializace ale dosáhl až natočením zcela hollywoodské hororové komedie Přízraky pod producentskou rukou Roberta Zemeckise. Přízraky se ale zpětně jeví jako slepá ulička Jacksonovi kariéry. I přes angažování tehdejší superstar Michaela J. Foxe film finančně propadl a Jacksonova režie byla vzhledem k jeho předešlým projektům až překvapivě přízemní. Jackson tak pomalu vysel nad propastí Hollywoodu, která by semlela jeho neotřelý režijní styl a udělala z něj pouze režisérského pěšáka. V této době však Jackson získává práva na fantasy trilogii Pán prstenů od J. R. R. Tolkiena. Možná i díky tomu nakonec do této propasti nepadá.
Tam a zase zpátky
Po uzavření tří-filmové smlouvy s New Line Cinema se rozjíždí natáčení Pána prstenů. V útlém věku byl Peter Jackson velkým fanouškem animované verze Pána prstenů a tak natočení této fantasy patřilo už delší dobu k jeho snům. Pro řady fanoušků knih bylo ze začátku nepřípustné, že režisér filmů, kde chlap běžně přejíždí sekačkou stovky zombie, se ujme tak legendárního díla, jako je Pán prstenů. Tyto hlasy však utichly okamžitě po premiéře prvního dílu a nedaly o sobě znát až do skončení celé trilogie. Za třetí díl Pána prstenů posbíral Jackson hrst Oscarů, mimo jiné za Nejlepší film a Nejlepší režii a plně tím podtrhl svou nově získanou pozici režisérské hvězdy.
Díky monumentálnímu úspěchu Pána prstenů měl Jackson zcela volnou ruku při výběru svého dalšího projektu. Dává tedy smysl, že šáhl po své další dětské lásce a rozhodl se podruhé zremakeovat King Konga. I když King Kong ve finále rozhodně nebyl průšvih a dočkal se solidního komerčního i kritického úspěchu, tak nešťastná triková stránka notně poznamenala staronové dobrodružství tohoto slavného lidoopa.
Po King Kongovi Jackson na chvíli sesedl z režisérské sesle a věnoval se produkční podpoře nových, nadějných filmařů. Tímto způsobem protlačil na světlo světa například talentovaného Neilla Blomkampa. Známý workoholik Jackson však nevydržel v ústraní příliš dlouho a začal připravovat adaptaci knihy Alice Sebold s názvem The Lovely Bones. Ta se ve finále dočkala spíše chladného přijetí a Jackson se naplno začal věnovat neodvratnému návratu do Středozemě – a to s adaptací Tolkienovi pohádkové fantasy Hobit.
O adaptaci Hobita se sice mluvilo už při premiéře původní trilogie Pána prstenů, ale v jednáních mezi New Line Cinema a Peterem Jacksonem se dospělo k závěru až v listopadu 2007. Mexický režijní mág Guillermo del Toro se měl ujmout režie, ale po třech letech, kdy se projekt stále nepohyboval žádným směrem, byl nucen svou pozici opustit. Del Tora tak nahradil Jackson a vše směřovalo k dalšímu plnokrevnému a majestátnímu dobrodružství z magické Středozemě. Zda se Jacksonův návrat k Tolkienově látce vydařil více či méně je otázka na delší povídání. Jedno je však jisté, v každém záběru Hobita je vidět ten samý hračička, který před třiceti lety lítal s kamerou po městě a chtěl natočit co nejzábavnější zombie horror.
První krůčky
Jackson se narodil na Novém Zélandu v malém městečku jménem Pukerua Bay a už od dětských let byl fascinován filmem. Především láskou ke speciálním efektům se začala pomalu budovat jeho pozdější persóna technického perfekcionisty. Po zhlédnutí původní, již tehdy téměř čtyřicet let staré verze King Konga se do filmu zamiloval natolik, že se pokusil celý film přetočit za pomocí stop-motion animace. Kromě trikových spektáklů byl Jackson i velkým fanouškem hororového žánru, který se nakonec stal jeho vstupenkou do filmového světa.
Už v šestnácti opustil Jackson střední školu a začal pracovat v místních novinách. To ho ale nikterak neoslabilo v jeho produktivitě. S kamarády totiž o víkendech točil svůj první celovečerní film s názvem Bad Taste – Vesmírní kanibalové. Z Bad Taste se vyklubala oslava Jacksonova zvrhlého smyslu pro humor v kombinaci s jeho bujnou režijní fantazií. Úspěch filmu byl takový, že když se Bad Taste objevilo na trhu filmového festivalu v Cannes, tak se okamžitě prodala distribuční práva do více než dvaceti zemí. Rozhodně ne špatný výsledek na film, ke kterému tvořil masky Jackson u matky v kuchyni a jehož herci nedostali povětšinou vůbec zaplaceno. Co je však nejdůležitější, úspěch Bad Taste dodal Jacksonovi energii a finance, aby mohl okamžitě rozjet svůj další filmový projekt.
Sekačka, duchové a cesta k prstenu
Jedním z mnoha režijních snů Petera Jacksona bylo natočit si svůj vlastní zombie horror. Tento nápad dostal po zhlédnutí legendárního Romerova horroru Noc oživlých mrtvol. Prostor se mu naskytl po natočení rozkošně brutálního druhého filmu Meet the Feebles, kdy už jeho nově založená produkční společnost (WingNut Films) stála na vlastních nohou. Výsledkem je fanoušky dodnes adorovaný a nesmírně populární splatter Braindead – Živí mrtví. Bezpochyby jeden z nejbrutálnějších filmů všech dob se ale podobně jako předchozí Jacksonovi snímky vyznačuje především svým důrazem na absurdní humor. S Braindead se váže i historka, která asi nejlépe charakterizuje Jacksona jako velkého zapálence a hračičku. Po poslední klapce Braindead mu zbylo ještě zhruba padesát tisíc dolarů z rozpočtu, a tak jednoduše připsal do filmu další scénu a ihned se vrhl do jejího plánování. Jen tak pro radost.
Po Braindead se pomalu začalo proměňovat Jacksonovo postavení z „toho divného chlápka, co točí krváky“ na velmi respektovaného filmového umělce. Tuto proměnu započal natočením kriminálního dramatu Nebeská stvoření, kde se inspiroval skutečným případem vraždy na Novém Zélandu. Se svojí manželkou Fran Walsh napsal scénář, za který si oba posléze vysloužili Oscarovou nominaci. Úplné komercializace ale dosáhl až natočením zcela hollywoodské hororové komedie Přízraky pod producentskou rukou Roberta Zemeckise. Přízraky se ale zpětně jeví jako slepá ulička Jacksonovi kariéry. I přes angažování tehdejší superstar Michaela J. Foxe film finančně propadl a Jacksonova režie byla vzhledem k jeho předešlým projektům až překvapivě přízemní. Jackson tak pomalu vysel nad propastí Hollywoodu, která by semlela jeho neotřelý režijní styl a udělala z něj pouze režisérského pěšáka. V této době však Jackson získává práva na fantasy trilogii Pán prstenů od J. R. R. Tolkiena. Možná i díky tomu nakonec do této propasti nepadá.
Tam a zase zpátky
Po uzavření tří-filmové smlouvy s New Line Cinema se rozjíždí natáčení Pána prstenů. V útlém věku byl Peter Jackson velkým fanouškem animované verze Pána prstenů a tak natočení této fantasy patřilo už delší dobu k jeho snům. Pro řady fanoušků knih bylo ze začátku nepřípustné, že režisér filmů, kde chlap běžně přejíždí sekačkou stovky zombie, se ujme tak legendárního díla, jako je Pán prstenů. Tyto hlasy však utichly okamžitě po premiéře prvního dílu a nedaly o sobě znát až do skončení celé trilogie. Za třetí díl Pána prstenů posbíral Jackson hrst Oscarů, mimo jiné za Nejlepší film a Nejlepší režii a plně tím podtrhl svou nově získanou pozici režisérské hvězdy.
Díky monumentálnímu úspěchu Pána prstenů měl Jackson zcela volnou ruku při výběru svého dalšího projektu. Dává tedy smysl, že šáhl po své další dětské lásce a rozhodl se podruhé zremakeovat King Konga. I když King Kong ve finále rozhodně nebyl průšvih a dočkal se solidního komerčního i kritického úspěchu, tak nešťastná triková stránka notně poznamenala staronové dobrodružství tohoto slavného lidoopa.
Po King Kongovi Jackson na chvíli sesedl z režisérské sesle a věnoval se produkční podpoře nových, nadějných filmařů. Tímto způsobem protlačil na světlo světa například talentovaného Neilla Blomkampa. Známý workoholik Jackson však nevydržel v ústraní příliš dlouho a začal připravovat adaptaci knihy Alice Sebold s názvem The Lovely Bones. Ta se ve finále dočkala spíše chladného přijetí a Jackson se naplno začal věnovat neodvratnému návratu do Středozemě – a to s adaptací Tolkienovi pohádkové fantasy Hobit.
O adaptaci Hobita se sice mluvilo už při premiéře původní trilogie Pána prstenů, ale v jednáních mezi New Line Cinema a Peterem Jacksonem se dospělo k závěru až v listopadu 2007. Mexický režijní mág Guillermo del Toro se měl ujmout režie, ale po třech letech, kdy se projekt stále nepohyboval žádným směrem, byl nucen svou pozici opustit. Del Tora tak nahradil Jackson a vše směřovalo k dalšímu plnokrevnému a majestátnímu dobrodružství z magické Středozemě. Zda se Jacksonův návrat k Tolkienově látce vydařil více či méně je otázka na delší povídání. Jedno je však jisté, v každém záběru Hobita je vidět ten samý hračička, který před třiceti lety lítal s kamerou po městě a chtěl natočit co nejzábavnější zombie horror.
Žádné komentáře:
Okomentovat